Co se u mě děje?

Chronická nemoc není zkouškou jen pro člověka, který s ní žije, ale i pro jeho okolí a rodinu. Alice (1985) se potýká se zdravotními problémy už od prvních měsíců svého života. Její matka Iva (1961) s ní prošla celé roky hospitalizací, hledání diagnózy a životních rozhodnutí. Možná by jejich vztah vypadal jinak, kdyby Alice byla zdravá – ale zdravotní komplikace ho nedefinují. Obě žijí komunitně aktivním životem, jsou si v mnoha ohledech podobné a nesmírně blízké. Ukažte mi další matku s dcerou, které spolu postaví dům a nerozhádají se u toho do krve, shrnuje dvojrozhovor s matkou a dcerou pro Heroine.cz autorka Gabriela Boška.

Očekávala jsem, že v otevřených rozhovorech matek a dcer budu svědkem příběhů o tom, jak matky negativně či pozitivně ovlivnily své dcery. Zapomněla jsem ale, že také děti učí své rodiče. A v žádném rozhovoru nebyla tato zpětná vazba tak ohromující jako v tom s Annou Wim (ročník 1994), což je queer sex edukátor*ka žijící v Berlíně, a matkou Dášou (ročník 1966). Anna se identifikuje jako nebinární a Dáša celý svůj život bojuje s tím, co od ní společnost očekává. Jejich životní dráhy se v lecčems podobají – největší rozdíly jsou dané dobou, ve které vyrůstalx a žilx.